<script type="text/javascript"> supportsframes = false </script>

Gabriela - Press

Gábina Partyšová: „Mám super milence!“

Jak se cítíte, Gábino? „Cítím se docela dobře. Mám jen trochu rýmu a šílený opar pod nosem z tohoto proměnlivého počasí a zatím podivného léta. Jinak jsem v pohodě a šťastná – čekám přeci miminko (směje se). Jsem ve čtvrtém měsíci, takže už mi polevily nevolnosti, které jsem zažívala první tři měsíce těhotenství. Pořád ale pracuju – moderuji společenské a golfové akce a také na nich zpívám.“


Jak se cítíte, Gábino?
„Cítím se docela dobře. Mám jen trochu rýmu a šílený opar pod nosem z tohoto proměnlivého počasí a zatím podivného léta. Jinak jsem v pohodě a šťastná – čekám přeci miminko (směje se). Jsem ve čtvrtém měsíci, takže už mi polevily nevolnosti, které jsem zažívala první tři měsíce těhotenství. Pořád ale pracuju – moderuji společenské a golfové akce a také na nich zpívám.“

Už máte takovou tu mánii, že nakupujete knížky o prenatálním období dítěte a vedete dlouhé debaty s kamarádkami?
„Nemusím knížky kupovat. Mám jich dost od mé sestry Moniky, která má dvě malinké děti a to, co já, prožívala celkem nedávno. Navezla mi je domů, včetně časopisů pro maminky, takže po večerech všechno pročítám. Se sestrou, mamkou a kamarádkami se taky bavím o mateřských věcech, ale nijak to nepřeháním. Dovedeme se pobavit i o chlapech, dovolených, muzice a jiných tématech.“

Přála byste si víc malého Pepu nebo malou Gábinku?
„Pepu už můj Pepa má (smích), takže Pepa to určitě nebude. Gábinka také ne. Ještě to neprobíráme nějak vážně, ale líbí se nám Matěj, Kryštof, Anna nebo Rebeka. A ať už kluk nebo holka, hlavně aby miminko bylo zdravé.“



Už jste mimču něco pořídila? Moje přítelkyně je v šestém a tvrdí, že cokoli koupit před porodem, byť jen dečku či čepičku, natož pak kočárek, nosí smůlu. Věříte takovým pověrám?
„Na pověry zas tak nedám. Navíc už mám „nakoupeno“ úplně všechno. Budeme totiž dědit po dětech od sestry. Má kluka i holčičku, takže růžového a modrého máme dost a dost.“

Známé osobnosti někdy přijímají nabídky focení nahých s bříškem na titulní strany prestižních časopisů? Už se někdo ozval i vám?
„Chtěla bych takovou fotku určitě pro sebe. Už jsem domluvená s kamarádkou, fotografkou. A jestli bych se nechala fotit na titul nějakého časopisu, o tom zatím nepřemýšlím. Muselo by to vypadat aspoň tak dobře, jako má teď podobnou fotku v Glancu Alice Bendová. A pak taky – někdo tu fotku musí chtít.“

Jak se k vašemu budoucímu rodičovství staví vaši rodiče? Mají radost a nemohou se dočkat?
„Moji rodiče se moc těší. Mají už dvě vnoučata od mé sestry Moniky a jsou pro ně skvělou babičkou a skvělým dědečkem.“

Měla jste nějakou přezdívku jako malá?
„Ve škole mi říkali Partyška. Doma Dadií.“

Jak vám říká manžel?
„Gábísku, Gábi, Dadísku, miláčku… Jak kdy (usmívá se).“


Někdo docela známý, nevzpomenu si kdo, nějaký budoucí tatínek, se nechal slyšet, že mu těhotenství ženy přijde neestetické. Já si ale myslím, že váš muž je na vás pyšný a po večerech bříšku zpívá...
„Skoro jste to trefila. Můj muž denně pozoruje, jak mi bříško roste a občas mi ho i maže. Stará se o nás krásně a moc se mu líbíme.“

Jak jste se vůbec s Pepou seznámili?
„Před šesti lety v Českých Budějovicích na koncertě Heleny Vondráčkové. Seznámil nás můj budoucí švagr. Byli jsme si tehdy pouze představeni.“

Čím vás Pepa zaujal?
„Tím, že je neuvěřitelný pohodář a taky tím, že dovede neuvěřitelně dlouho naslouchat tomu, co mu povídám. Třeba celou noc. A jako milenec je taky skvělej.“

Tuším, že je ženatý potřetí. Nezdráhal se trošku znova vlézt do chomoutu?
„V době, kdy jsme spolu chodili, stále říkal, že potřetí fakt NE! Ale loni na naší únorové dovolené na Jamajce nějak roztál a k mému překvapení mne u sklenky jamajského rumu a v rytmu reggae požádal o ruku. Řekl, že to udělal i proto, aby změnil můj mediální statut věčné milenky a že se mnou chce mít děti. V létě byla malá jednoduchá svatba v rámci naší každoroční dovolené v Cannes.“


Nedávno jste vydala svoji čtvrtou desku. Co nám o ní prozradíte?
„Mé nové hudební album vyšlo před prázdninami pod názvem GABRIELA 2007. Nová deska vznikala tři roky, je dospělejší, zralejší a barevnější než předchozí CD. Vrátila jsem se ke svému původnímu pěveckému jménu Gabriela, pod kterým jsem před deseti lety vydala svou první desku u Monitor – EMI. Je tam zřetelný návrat k popu a skladbou písniček se zaměřuje na ženy nad pětadvacet let. Na námětech a obsahu téměř všech textů svých písniček jsem se podílela, a protože jsem právě ta věková kategorie, doufám, že jsem se jim trefila do vkusu.“

Titulní písničku už několik týdnů hrají komerční rádia. Deska je tedy úspěšná...
„Ano, je v současné době v první desítce nejhranějších písní českého éteru. A samozřejmě, že mě to těší. Když jsem nazpívávala poslední dvě písničky, byla jsem už těhotná, ale ještě jsem to nevěděla. Holka nebo kluk se narodí ve stejném roce jako moje nová deska. A za všechno může pan docent Rob, který mne vyléčil z mých problémů s děložním čípkem. Je to úžasný člověk a budu mu do smrti vděčná. Proto jsem se rozhodla věnovat veškerý výtěžek z prodeje CD na výzkum a osvětu léčby rakoviny děložního čípku. Ukázky z mého alba si můžete poslechnout na www.igabriela.cz.“

Každý televizní pořad má určitou životnost, ale Prásk na Nově podle mě skončil předčasně, proč?
„Prásk na Nově trval sedm let a to je docela dlouhá doba. Podle mě tenhle typ pořadu potřeboval pauzu. Pořád to už bylo jen dokola. Slavní v tak malé republice nemění tak často své domy a byty, koníčky, manžele, aby se o tom mohlo záživně točit do nekonečna. A pak – bez Lenky Hornové to už nebylo ono. Podobný typ pořadu bude určitě na Nově pokračovat. Přála bych si být u toho i já, ale teď jsem v klídku a soustřeďuju se pouze na mateřství a splnění svých současných pracovních závazků.“


Některé berušky, jako Martina Jandová, pracují pro obdobný pořad na Primě, Top 10. Vy ale ne...
„Všichni se potřebují něčím živit, a tak holky přeskočily do jiné televize a pokračují tak ve své práci dál. Já jsem potřebovala dodělat po třech letech svou čtvrtou desku a udělat pro její propagaci maximum. Věřte, je to šílená makačka.“

Věřím. Gábino, jste pravidelným hostem karlovarského MFF. Co můžete říct o letošním ročníku?
„Letos jsem byla ve Varech po sedmé. Dříve jsem tam jezdila i jako novinářka, kdy jsem točila společenské akce a naše a zahraniční celebrity. V posledních dvou letech si to s manželem spíše užíváme po stránce společenské a také chceme vidět nějaký ten film. Myslím si, že po stránce organizační to měl Bartoškův tým připravené skvěle. Výběr filmů byl dobrý a každý si mohl vybrat, co chce vidět. I pokud jde o zábavu, tak možností bylo dost a dost. Ať už pro studenty, tedy baťůžkáře, nebo pro neoficiální i oficiální hosty festivalu. Bohužel bylo letos velmi špatné počasí, a to pro spoustu návštěvníků znamenalo ponuřejší festivalovou atmosféru, která dovede ovlivnit kde co. Pro nás to bylo špatné třeba v tom, že rádi při festivalu vysedáváme na krásných zahrádkách a setkáváme se zde s kamarády, známými a prostě se bavíme. Letos, mimo dvou dnů, to fakt nešlo. Přesto jsme si našli čas na několik filmů a spoustu setkání, ovšem v uzavřených hospůdkách. Nezapomenutelná pro mě určitě bude babská večeře ve složení Partyšová, Švandová, Pawlowská, Kotková a Blanarovičová. A taky oslava šedesátin Janičky Švandové za účasti Jirky Bartošky a dalších jejích přátel.“


Takže kromě počasí žádná kritika?
„Ale ano. Oficiální večírky a akce jsou rok od roku stejnější. Od dřívějších se liší jen tím, že big VIP se ztratí někam do podzemí a mezi hosty večírku skoro nepřijdou. To se týká i prezidenta Klause. Dřív se tihle lidé aspoň na nějaký čas mezi hosty dostali a hned bylo líp. Ale právě letos platilo to, co tvrdím pokaždé: Jaký si to uděláš, takový to máš!“

Kdybyste měla kouzelnou hůlku, co byste mávnutím změnila?
„Přála bych všem i mě a mým blízkým stálé zdraví. Bez zdraví totiž nejde nic a i prachy jsou k ničemu.“

Foto: www.igabriela.cz, Korzo, www.profimedia.cz

Autor: Petra Nosková